Dr. JULIUS KUGY
ZE ŽIVOTA HOROLEZCE

DOSLOV

Autor knihy dr. Julius Kugy se narodil roku 1858 v Terstu. Od 1868 do 1876 studoval na německém gymnasiu v Terstu a pak odešel na wienskou universitu, kde byl promován na doktora práv roku 1882. Již roku 1883 mu zemřel otec a Kugy se po něm ujal vedení obchodního domu v Terstu.

Od té doby se dělil Kugyho život mezi neúmornou práci všedního dne a putování po výšinách o nedělích, svátcích a o prázdninách. Od mládí až do stáří, od "horské vesny" až po návrat domů. Ještě jednu velkou lásku měl Kugy - hudbu. Ta mu zbarvovala život i ve dnech všední lopoty a hudbou se přenášely hlasy velehor až do jeho domova k vlnám Jadranu.

O těch svých třech láskách Kugy píše ve své druhé knize: "Práce, hudba, hory". Je jakoby doplňkem díla "Ze života horolezce". Toto věnoval památce záhy zemřelého otce, ono připsal své matce, kterou zbožňoval. Matka a sourozenci byli předmětem jeho neustálé péče po celý život; sám se neoženil, zůstal, starým mládencem, ten dobrý "pan doktor", bydlící ve svém Terstu, Via San Anastasio.

I v pokročilém věku zůstal duchem stále týž mladý horolezec, jenž se před dávnými lety vypravil do triglavských srázů hledat báječný kvítek Scabiosy Trenty. Duchem byl stále mlád. A proto jej obklopovali mladí horolezci. Do Terstu i do Ovčjevsi (Valbruna) za ním jezdívali vyprávět o svých nových výstupech, ukazovat obrázky z výšin, již mu nepřístupných, a naslouchat jeho zkušeným radám. Julius Kugy zemřel v Terstu 5. února 1944.

Zařaďovali jej do starší, průkopnické generace horolezců, a to těch, kteří chodili do hor v doprovodu průvodců a spíše z estetických důvodů, ne pro výkon či zkoušku síly vlastní vůle. Jako jeho protipól uváděli na příklad Lammera. Starý pán by jistě první protestoval, a právem, kdybychom ztráceli čas zkoumáním, do jaké kategorie horolezců jej zaškatulkovat. Ať je každý spasen podle své víry, to bylo vždy jeho názorem. Hlavní je, jaký citový vztah máme k horám. A ten každý pozná, až si přečte Kugyho krásnou knihu. Pozná jeho nesmírnou lásku k horám a k lidu je obývajícímu, k přírodě, květinám a doví se o jeho až ideálním poměru k přátelům a jeho horským průvodcům. Pozná velkou Kugyho schopnost poutavě a výstižně vyjádřit cítění a myšlenky. To vše činí z jeho knihy jedno z největších děl světového horolezectví.




Poslední změna: 30. 3. 2004
Pro web upravil: Martin Čadík